Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svatební družba ve Vracově- přelom 19. a 20. století

28. 3. 2013

 

Svatební družba ve Vracově- přelom 19. a 20. století.

 

Družba a jeho funkce byla kdysi velmi významnou, obřadní a také čestnou záležitostí. Funkce družby je dnes obvykle spojována s funkcí svědka ženicha. Většinou je to jeho velmi dobrý kamarád nebo bratr. Může to však být zároveň postava určená k obveselování, organizátor svatebního veselí a dobrý řečník. Jeho úkol pak spočívá spíše v zajištění zábavy. Díky zápiskům, které se nám doslaly do rukou si můžeme zdokumentovat atmosféru svatby z přelomu 19. a 20. století. Autorem byl buď Bohumil Loprais nebo jeho otec Josef Loprais, obuvnik (Sustr - schuster) ve Vracove. Toto se nám bohužel přesně nepodařilo dohledat. Pokud nám tento otazník může někdo objasnit, tak budeme rádi.

Toto je přesný opis se zápisků, proto je i s pravopisnými chybami a s hovorovými výrazy.

 

Zvání na svadbu

Vážení pánové! Nemějte nám za zlé, že jsme do vašeho domu s tímto mládenečkem vstoupili. Není to zvůle mé ani zvule tohoto mládenečka, ale jeto předně zvule Boží, pak zvule pana ženicha a pani nevěsty, zvůle svadebnich rodiču strany jednej i druhej. Jak vám známo slišely jste vchrámu páně ohlašovati že N: N: míni sobě za manželku bráti N: N: tak vám zkazuji, abiste se zaně nestyděli adaly nám Bůh dočkat 1: 9: do chrámu paně vyprovodili a zchrámu kde to místo připravené bude snímy se veselili pobavili. Taky vám skazuji že vás věrně milují, až vy budete vaším synum neb dcerám svadbu strojiti že se vám chcu odměniti.

Dokostela u Ženicha

Nejmilejší rodičové a okolo stojící hosté! Nastává vám doba rozloučení svašim milim synem. Ne abyjste snad misleli že na věčnost. Rozloučení takové že tohoto pana ženicha vjeho mladeneckem stavu již nikdy nezuhlidáte. Milý rodičové tento váš sýn jestli vám ublížil a vás rozhněval, chce se vám odprosit, za vaši lásku vychovaní a za fšecko dobré co jste mu od mladí až do nyněší doby prokazali, chce se vám poděkovat a prosí vás o otcovské a mateřské požehnání. Konec.

Unevěsty do kostela

Važená svadební společnost! Minim vám několik slov v tomto našem zejiti promluviti. Ctění páni hosti! dnešním dnem se ma statí vteto naši společnosti změna. Jaká pak? Naš pan ženich a paní nevěsta uminili sobě fstoupit do stavu manželskeho. Ale ne snad zvule rodiču nybrž zvule Boží. Vy pane ženichu a vy paní nevěsto jak Vás vidime jste si čistotu mládeneckou a panenskou zachovaly tak já vám přeji lásku a svornosť svate božý požehnaní a celej svadební společnosti.

Tak mili rodiči tato vaše dcera než z domu vystoupi vás se chce od prosit, jestli vám ubližila a Vás rozhněvala a děkuje vám za vaší lásku vychovaní od malička až do-nynějši doby Tak vy rodičové tak vaše nejmilejší dcera jako nevěsta se odebrati musí a prosí vás o otcovské a mateřske požehnaní.

Zkostela u Ženicha

Vzácně vážení páni my stojime u vašich dveři přichod náš oznamujem ovejiti k vám pracujem, byjste času nekratili přibitek váš otevřeli.

Zkostela u Nevěsty

Divno jest mi že jsme vždycky stejno uvitaní. Nebo nejste jisti při otevřenych dveřich ale jenom otvirejte po dvoře se rozhledněte Jaku mame radovanku novych manželu parku. Zajiste se spokojite vaši hlupost odložite. Prosime vás podruhy by jste byli tak laskavy a nam dveře otevřely, nebo jsme kus cesty vykonaly potřebujem odpočinutí a posilnění. Prosily jsme již podruhy anito neni k pomožení (?) stare kuchařice tyto chce mit do třetice. Tedy potřetí prosime vas prosime snad vás tym udobřime. Cojste nám pujčily to vám chceme oplatiti a ba ještě nahraditi vedem misto vaši dcery, parek manželsky novy zajisté vam k potěšení, ty jak uhlidáte zajiste jich nepoznáte. ani jejich proměněni tak se obměkčite a prolasku nás pustite.

odpověd

My jsme to-ti paní cojsme to tu byli co jsme vam tu panu vzaly my vám ji chcem navratiti a před vaše oči postaviti. Chcetely nám vaše dveře otevříti ne vestavu panenskem než vestavu manželskem tedy potřetí vás prosíme pusťte nás do sině a ze sině do jizby abychom tu nezmrzly

Na poviják

Ctění pání hostí, mládenci a družičky poslyšte maličko já k této paní nevěstě chci promluvit slovíčko.

Růžičko bílá, nevěstičko milá, proč vy na ten talíř smutně hledíte snad, že na něm málo peněz vidíte. Sú tu přespolní hosté, přes pole jeli, málo peněz sebou vzali. Oni se vaší svatby nenadáli, oni sobě mysleli že váš panenský stav nebudete chtít zanechat. Jak se zdověděli, že váš panenský stav ste zanechali, tak seteprv zarmoutili že těch peněz málo sebou vzali. Avy páni hosti, mládenci a drůžičky, abyjste pánu ženichovi a paní nevěstě za zlé neměli. 7 roků se chtěli 8 se brali náhle se to stalo mála se teho přichystalo. Ale až já se budu vdávati vystrojí svadbu má máti a zabiju vola

Po vybrání

Ctění mládenci a spanilé družičky vážení pání hostí. paní nevěsta vám za ty dary děkuje, které ste jí naskládali. Až vy vaše syny ženiti a dcery vdávati budete ona vám to chce všeckým splatiti. Avy paní nevěsto abyste si nemyslela že vám to pání hosté naskádali na drahé pentličky a voničky, oni skládali na poviják a čepičky.

Při večeři

Pání hosté a všichni společně. Já vás žádám srdečně, neboť jsme přišli unaveni, těla naše žádají posilnění. Ale předně díky Bohu vzdejme, kratičkou modlitbu vykonejme, neboť také duše naše žádá posilnění a tak všichni povstaňme, ať Boha uctíme.

Udveří Nevěsty

Nejmilejši přatele zde vtomto příbitku pozustávajici. Prosim ponejprv otevřite nám nebo už dlouho chodíme pohorách skalách a dolinách. Hledáme princesku tomuto našemu princovy ktereho sebou vedeme. Ane muže ji nikde najit. Ale mame nadání že vtomto přibitku ji nálezneme. Prosim vás podruhy otevřite nám nebo náš princ je žádostiv vaši princesky spatřiti asni do smrti živ byti. Prosim vás potřeti neb jsme otom přesvedčeni že zde poklad uschovany. Atak času nemrhejte rychle dveře otvyrejte naši nevěstu vydejte.

Pred vybíranim povijak

Važeni paní přátele Tito zde dva nini manžele dle Boží podřizenosti a běhu přirozenosti mohou vroce neb dále, Když se budou mylovati sinečka neb ceru kolebati. Ato vedne take vnoci proečo (proto) prosim ku pomoci, na čepičku povijanek všech přítomnych a přidavek. Pan ženich sam sliboval žeby sam věnoval než by chovál aneb kolebal, raděj vláčil nebo oral a přece si uminil že da aspoň pěti-korunu.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář