Wrazow

Kroje Slovácka- Vracovský kroj

uveřejněno r.1994 v národopisném časopise Malovaný kraj.

Vracov-městečko hodonínského okresu je samostatným krojovým regionem. Zdejší typ kroje, který Josef Klvaňa zařadil do skupiny krojů podhoráckých, se nosí pouze zde. Důvod jeho odlišnosti je v osídlení Vracova, v odlišném etnickém základu zdejšího lidu. Ve vývoji neměl podstatných výkyvů a změn, jak o tom svědčí písemné a kresebné doklady od r. 1836 i fotografie z konce 19. století.

Ženský i mužský vracovský kroj se hodně odlišuje od krojů oblékaných v sousedních obcích. Je mnohem střízlivější  a postrádá výzdobu z ručních výšivek. Ojedinělost tzv. vracovského ostrůvku se připisuje vlivům německé kolonizace po třicetileté válce. Původní vracovský kroj zůstal ve funkci svátečního či obřadního kroje, neboť se používá jen při zvláštních příležitostech..

     Ženy z Vracova původně oblékaly jako spodní oděvní součástku rubáč. Byl nahrazen košilí na ramínka z bavlněného plátna. Na spodní košili si ženy oblékají spodní sukně, jichž bývá pět a někdy až sedm, dříve byly šité z bílého šifonu, později z plátna. Vracovské spodnice jsou uzavřené, sešité, nestejné délky, oblékané od nejkratší po nejdelší. Spodnice se hodně škrobí a kulmují na tzv. "trúbelky".

     Jako zadní sukně ke svátečnímu kroji se obléká zvláštní skládaná sukně z pruhovaného kanafasu tv. "kanafasku". Sukně je bavlněná s bílo-černo-červenými pruhy., v pase nabraná do hlubokých záhybů, které jsou sežehlené. V klidu působí dojmem červené proužkované sukně, při chůzi efektně působí i ostatní barevné pruhy na sukni. Přední sukně zv. "fěrtoch" se zcela materiálově odlišuje od těch, které se používají na Slovácku. Sukně se šije z bílého kretonu, který je řídce potištěný kytičkami červených růžiček. Je dosti široká, takže vzadu je vidět asi jen 30 cm naskládané pruhované kanafasky.

     Rukávce oklékjaí ženy až čtvery, čímž je vytvořen spolu s kadrlemi zvláštní tvar. Baně růkávců mají širší sklady, jsou protáhlejší. Bohatě háčkované kadrle na způsob síťování, hodně naškrobené, se upevňují nad loktem a působí jako výrazná ozdoba. Límeček růkávců je nízký, ozdobený červeným líčkem.Vyšívání na rukávcích je pouze na náramenících. Rostlinný ornament podobný kyjovskémuvzoru, je vyšit černým hedvábím s menšími výplněmi červené bavlnky.

    Kordulka dává ženskému vracovskému kroji osobitý ráz. Je šitá z ornátu s velkými květy, v barvě zelené, modré, bílé či červené. Od jiných kordul se odlišuje střihem svých přednic. Kordulka je dosti dlouhá, sahá až k pasu na obou přednicích s olemováním červenou pentlí. Přednice jsou rovné, s malým výstřihem trojúhelníkového tvaru. Při spodním okraji zad jsou tři šúsky, střední je zdůrazněn ruční výšivkou, obvykle v podobě obrácené větvičky.

     Vzledem k tomu, že límeček u rukávců je velmi nízký, přivazují si ženy obojek, který se stal samostatnou krojovou součástkou. Je poměrně velmi malý, šitý z vyšívaného, zoubkového a dírkového plátna, hustě naskládaného. Uvazuje se přímo na krk.

     Vracovské nevěsty ností na hlavách pentlení, které se skládá ze tří dílů-kanky, pentlíku a kvítkové korunky. Kanka je pruhozdobený perličkami a filitry a přivazuje se na temeno hlavy pomocí mašliček. Pentlík je kolečko ozdobené mašličkami, který se posazuje na temeno hlavy a připevní se k vlasům. Na vrchol hlavy před pentlík se připevňuje korunka 6 cm vysoká, zdobená umělými kvítky, zelenými lístky, barevnými pentličkami, kroucenými drátky. Nevěsta dnes nosí místo plachetky přes ruku přeložený ve čtvero turecký šátek.

     Ke svátečnímu kroji nosí muži z Vracova košili z jemnějšího plátna, s malým stojatým límečkem a velkými baňatými rukávy " měchovitého" tvaru. Svým střihem a tvarem rukávů se hodně podobá hanácké košili. Na prsou je košile zdobená sámky , na náramenících je vyšit rostlinný ornament plochým stehem, černým hedvábím s červenými výplněmi.

     Na košili se obléká kordulka z černého sukna, s nízkým límečkem, přiléhavého střihu. Pravou přednici zdobí řada knoflíčků a obě přednice kapsa s klopou. Zdobená je třemi knoflíčky, na jedné straně typiským vracovským kvítkem, na druhé koečkem. To zdobí i rohy obou přednic pod krkem, kde se krodulka  zapíná na zavázanou barevnou pentličku. Zadní díl zdobí jeden středový šúsek s charakteristickým trojlístkem, který je vyšitý bílou, modrou a červenou vlnou. Dva postranní trojité šúsky jsou stejně jako středový a celý obvod kordulky na vnějším obvodu modře lemován.

     Nohavice zv. "koženice" jsou ze světležluté jirchové koženky. Na jedné straně, kde bývá kapsa, je i rozparek, zdoben červenou lemůvkou a kolečkem  stejným jako na kordulce. Nohavice sahají po kolena, kde se uvazují pruhem kůže, z níž visí dva kožené střapce až do poloviny lýtek. Mezi holínkou vysokých bot , které jsou nahoře zdobeny kulatou růžicí, zpravidla červené nebo fialové žinilky , je vidět modré nebo modrofialové punčochy, které jsou zastrčené do nohavic.

     Nohavice jsou upevněné řemenem, který se opasuje okolo těla jednou a je široký dva a půl palce. Kolem řemene si především svobodní mládenci navlékají uzavřený červený otřásněný sametový šátek.

     Na hlavě nosí muži poměrně malé kloboučky zdobené červenými žinilkovými šmuky, voničkou a kosírky, ženatí pouze šmuky, za jejichž kšticí nosí větvičku krušpánku.

                                           Ludmila Tarcalová, Malovaný kraj 1/94